Země na Nilu je považována za kolébku civilizace i nejstarší správní systém lidstva. Zde vynalezli architekturu staveb z kamenných kvádrů, jejímž důkazem je dodnes stojící stupňovitá pyramida v Sakkaře. V Egyptě byly objeveny nejstarší písemnosti lidstva. Nejstarší antickou památku světa představují pramidy v Gíze.
Muslimskou komunitu tvoří devět desetin populace. Přítomnost této víry je patrná na každém kroku. Z mešit pětkrát denně svolává muezín hlas věřící k motlibě. Sňatky a pohřby jsou prováděny podle muslimského obřadu. Islámské právo Šaríja je vedle svého menšího bratra občanského práva výchozím bodem egyptského zákonodárství. Na rozdíl od křesťanských svatostánků není islámská modlitebna chápána jako sakrální prostor. Pro muslimy je to praktické, tiché a čisté místo pro motlitbu.
Méně než deset procent populace tvoří pravoslavní křesťané, Koptové - potomci starověkých Egypťanů z údolí Nilu, kteří byli převedeni na víru již v 2. století n.p. Představují jednu z nejstarších křesťanských komunit světa. Již ve 3. století byla bible přeložena do kopštiny, byla vytvořena vlastní liturgie, do obřadů byly převzaty staroegyptské zvyky jako mumifikace, dary zemřelým či výklad posmrtného života.
Sinajský poloostrov - považovaný také z biblickou zemi - je svět fantastických pohoří, tichý a majestátní. Do zaslíbené země tudy putovaly tisíce Izraelitů pod vedením proroka Mojžíše. Stejnojmenná hora, vypínající se v blízkosti kláštera svaté Kateřiny, o které pověst říká, že na ní Mojžíš obdržel Desatero přikázání, se nachází uprostřed Sinajského poloostrova.