Ostrovy Francouzské Polynésie patří k jedněm z naposledy osídlených míst na Zemi. Polynésané mají společné předky s Hawaiany a obyvateli dalších pacifických ostrovů a také s Maory z Nového Zélandu. Jejich kultura a zvyky jsou si podobné, třeba tanec a tetování.
První praobyvatelé připluli na ostrovy z velké dálky z JV Asie, museli tedy být dobrými mořeplavci. Evropané přišli asi o 1500 let později. Kapitán Cook při své plavbě až do Austrálie cestou zakotvil právě na Polynéských ostrovech, aby pozoroval obě Venuše kolem Slunce. Ostrovy pojmenoval „The Society Islands“ – Společenské ostrovy, to proto, že leží blízko sebe.
Společenské ostrovy se dělí na návětrné a závětrné a kromě hlavního ostrova Tahiti mezi ně patří také Moorea - „ostrov srdce“ a dějiště filmu Bounty, Tahaa - „ostrov vanilky“, Raiatea, Maupiti, Huahine a Bora Bora, který je nazýván nejkrásnějším ostrovem na světě! Dále jsou ve Francouzské Polynésii ještě čtyři další souostroví. Mezi ně patří i souostroví Tuamotu, kde byly prováděny nevalně známé francouzské jaderné pokusy. Území bylo oficiálně anektováno Francií již v roce 1903. Od roku 1946 až dodnes jsou ostrovy součástí Francie jako francouzská zámořská kolonie - Territoire d´Outre Mer. Název „Francouzská Polynésie“ existuje od roku 1950.
Trocha historie: migrační vlny probíhaly v několika fázích z jižní Asie. Původní obyvatelstvo Společenských ostrovů přichází až po osídleníostrovů Papua Nová Guinea, Fiji a Samoa kolem roku 1000 př.n.l. Větší počet obyvatel následuje až kolem roku 300 n.l. a další až za dalších 500 let. Pak jsou to mořeplavci, kteří přijíždějí z Nového Zélandu a po nich již přichází první Evropané. Kolem zdejších břehů proplouvají Portugalci a Španělé i Holanďané. Prvním Evropanem, který prokazatelně vstoupil na ostrov Tahiti byl v červnu roku 1767 Samuel Wallis. Jeho britská loď Dolphin zakotvila v Matavai Bay. Na ostrově byli přijati. Angličané byli prvními námořníky, kteří do konce svých dnů vyprávěli v přístavních krčmách celého světa o místních kráskách. Následující rok připlouvá první francouzská loď pod vedením kapitána Bougainville. Během let 1769 a 1779 navštěvuje Tahiti a okolní ostrovy (celkem 3x) mořeplavec Cook, který zasvětil vodám Pacifiku celý život. Deset let od poslední Cookovy návštěvy zde spouští kotvy na své dlouhé cestě kolem světa kapitán Bligh s botanikem Josephem Banksem na palubě. Na cestě z Tahiti k ostrovu Tonga vypukla na lodi Bounty vzpoura a vzbouřenci vedeni námořníkem Fletcherem převzali kontrolu na lodí. Bligh byl s 18 věrnými vysazen na malém člunu uprostřed oceánu, ale po neuvěřitelné cestě, která trvala 41 dní a měřila 5800 km se zachraňuje po obeplutí Austrálie až na Timoru.